Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce
| Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce | |
|---|---|
 Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Čtvrť | Nové Město |
| Lokalita | Podskalí |
| Souřadnice | 50°4′20,27″ s. š., 14°25′6,81″ v. d. |
| Základní informace | |
| Církev | Římskokatolická církev v Česku |
| Provincie | Čechy |
| Diecéze | Arcidiecéze pražská |
| Vikariát | První pražský |
| Farnost | Německá římskokatolická farnost |
| Status | farní kostel |
| Užívání | pravidelné |
| Zasvěcení | Jan Nepomucký |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Kilián Ignác Dientzenhofer |
| Stavební sloh | barok |
| Výstavba | 1730 až 1739 |
| Další informace | |
| Adresa | Vyšehradská 30 12000, Praha 2-Nové Město |
| Ulice | Vyšehradská |
| Kód památky | 40104/1-1224 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce je římskokatolický kostel v Praze, na Novém Městě, ve Vyšehradské ulici (pod Karlovým náměstím nedaleko Albertova). Kostel byl postaven ve 30. letech 18. století pražským architektem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem a je významnou památkou českého dynamického baroka. Od 3. května 1958 je kostel zapsanou kulturní památkou pod číslem 40104/1-1224.[1]
Dějiny
[editovat | editovat zdroj]
Původně zde na své vinici nechal v roce 1691 postavit Kristián Florián Höger dřevěnou kapli, zasvěcenou Janu Nepomuckému. Stalo se tak 30 let před světcovým blahořečením. Stavbu povolil pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna a posvětil tehdejší svatovítský kanovník Tobiáš Jan Becker, který byl později v letech 1701–1710 královéhradeckým biskupem. Větší písař královské berně Kristián Florián Höger byl později obviněn ze zpronevěry. Císař Leopold I. mu údajně s přihlédnutím k jeho péči o kapli Jana Nepomuckého udělil milost a změnil hrdelní trest na trest doživotního vězení. Höger ale záhy ve vězení v Novoměstské radnici zemřel. Byl pohřben v této kapli.
Jeho majetek byl zabaven. Kaple ale dále sloužila veřejnosti. V roce 1706 zde bylo založeno Bratrstvo pod ochranou Panny Marie ku cti Jana Nepomuckého. Bratrstvo mělo 1 100 členů, z toho 500 kněží, 300 žen a 300 mužů - laiků. Členkou bratrstva byla například i císařovna Marie Ludovika Španělská. V roce 1709 měla dřevěnou kapli nahradit zděná stavba podle projektu Pavla Ignáce Bayera. Stavba byla ale arcibiskoupskou konzistoří zastavena.
V roce 1730 byl položen základní kámen ke stavbě nového kostela podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Protože část pozemků věnoval Josef Václav Seddeler až v roce 1731, předpokládá se, že vlastní stavba začala až v tomto roce. Dientzenhoferovo autorství dokládají zápisy Guntera Jakoba, archiváře kláštera sv. Mikuláše na Starém Městě. Kostel byl dokončen pravděpodobně v roce 1738.
V roce 1749 zde byl ustanoven první administrátor, Jan Václav Steydl z Greifenwehru, který zde v roce 1774 zemřel. V roce 1769 věnoval arcibiskupský kancléř Benedikt Stöber obnos 9 000 zlatých na zakoupení části domu pro obydlí administrátorovo.
Od roku 2016 je farním kostelem německojazyčné personální farnosti.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o barokní kostel, který byl vystavěn mezi lety 1730–1738 podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Významnou a nepřehlédnutelnou součástí stavby jsou dvě věže, které svým natočením dotvářejí dynamicky působící vrcholně barokní průčelí. Do kostela vede schodiště, které vzniklo ve velmi stísněném prostoru před kostelem v roce 1776, sochy k němu byly umístěny o čtyři roky později.
Interiéru vévodí nástropní freska Apoteóza svatého Jana Nepomuckého z roku 1738 od Františka Antonína Müllera.[2] Na hlavním oltáři z dílny Františka Ignáce Platzera je od roku 1819 umístěn pozlacený dřevěný model pro bronzovou sochu sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě od Jana Brokoffa z roku 1682. Z Platzerovy dílny pochází i menší oltář sv. Josefa v presbytáři, dále boční oltář Neposkvrněného početí Panny Marie v lodi s obrazem sv. Josefa od Antonína Müllera a taky kazatelna na jižním pilíři. Druhý oltář v lodi je zasvěcený Nejsvětějšímu srdci Páně a dekorují ho plastiky Jana Antonína Quitainera a visí na něm kopie obrazu Karla Škréty - sv. Lukáš maluje Madonu. Na posledním drobném oltáři u jižní stěny je umístěna kopie Staroboleslavského paladia a přítomní andílci jsou rovněž dílem Quitainerovým.
Farní zahrada
[editovat | editovat zdroj]
Ke kostelu patří farní zahrada, do níž je vstup od Karlova náměstí pozdně barokní bránou vpravo od hlavního průčelí Faustova domu. Brána je pravděpodobně dílem Antonína Schmidta a vznikla v souvislosti s dalšími úpravami v roce 1769.[3] Od roku 1980 o zahradu pečuje Klub skalničkářů Praha.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-06-28]. Identifikátor záznamu 152156 : kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MÁDL, Martin, KUNEŠOVÁ, Jana: Malířská výzdoba jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Xaverského v Opařanech. In: Památky jižních Čech II., 2009. s. 114
- ↑ Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2018-07-20 [cit. 2024-09-05]. Dostupné online.
- ↑ Historie pražského Klubu skalničkářů. © 2024 - Klub skalničkářů Praha. [cit. 2024-09-05]. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- EKERT, František. Posvátná místa Král. hl. města Prahy. Svazek II. Praha: Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1884. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jana Nep. na Skalce, s. 238–241.
- kolektiv autorů. Kilián Ignác Dientzenhofer a umělci jeho okruhu. Praha: Národní galerie, 1989. S. 66–67.
- VLČEK, Pavel. Kostel sv. Jana Nepomuckého na Skalce. In: PLATOVSKÁ, Marie. Slavné stavby Prahy 2. Praha: Foibos Books, 2011. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 100–102.
- POKORNÝ, Vojtěch – MIKULEC, Jiří – BLAŽEK, Petr: Musica Navalis. Dějiny slavností a kultu sv. Jana Nepomuckého. Svatojánský spolek, Praha 2022, 454 s.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Skalka: Jde o jeden z devíti původních pražských vrchů.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce na Wikimedia Commons
